Dobrmani

Aktualizovali jsme z části odkaz Naše rodinné srazy čili Brittasgang Perfect days a to konkrétně

• Náš 11. rodinný sraz ch.s. di Brittasgang konaný 18. dubna 2009 v Divoké Šárce
• Náš 9. rodinný sraz ch.s. di Brittasgang konaný 29. prosince 2008 v Hostivařském lesoparku.

Oba tyto linky jsou obohaceny o mnoho rozpustilých fotografií. Další reportáže z ostatních srazů jsou v přípravě také.

Včera jsem po menší odmlce opět experimentovala s fotografováním na neutrální téma. Tentokrát jsem si vzala na mušku focení skla, které se stává velmi často předmětem reklamní fotografie, což zajisté napadne i oko diváka při pohledu na přiložené fotografie v článku :o))). Původně jsem chtěla využít bílého pozadí se skleničkami naplněné červeným vínem (konkrétně portského), ale černé pozadí mě nakonec oslovilo více. To bylo naaranžováno v sestavě s plzeňským pivem nebo šumivým sektem (které bylo na některých fotografií doléváno) v kombinaci s menšími ozdobami. Na fotografie skla, jehož tekuté obsahy byly nakonec řádně spotřebovány, se můžete podívat v článku.

Přeji všem úspěšný start do nového týdne a Ti kteří jdou tento týden na jeden z koncertů Chinaski, přeji příjemnou zábavu.

Janina Horová

V článku naleznete malou kolekci listopadových fotografií naší úžasné Brittanici ze včerejšího podzimně prosluněného dne.

Přejeme všem pohodový víkend. M+J.

Akualizovali jsme osobní stránku Cassie di Brittasgang zde

Pokračování z článků: Svérázné procházky II. díl, Svérázné procházky I. díl a Svérázné procházky

Jako třetí ve sledu těchto procházek byla Britta. Tu jsme vzali na žižkovský vrch Vítkov, kde se roku 1420 odehrála jedna z hlavních bitev husitských válek. Tentokrát jsme ale nešli až bronzové jezdecké soše Jana Žižky z Trocnova, ale zamířili směrem k naší oblíbené restauraci, kde jsme se chystali občerstvit pozdním obědem, kam nás jindy pouští s celou naší smečkou. Díky jim za to. Bohudík v tomhle je Praha moderní a majitelé těchto různých hostinců jsou shovívaví ke čtyřnohým návštěvníkům a mnohdy pejskům i na požádání majitele uvaří chutné jídlo. Když jsme se vraceli procházkou domů, sluníčko se začalo pomalu klonit k západu, Brituška se usmívala a my byli příjemně utrmácený. Tímto povídáním a přiloženými fotečkami v článku zakončím naše svérázné procházky na pokračování, které se událi jedné listopadové neděle.

Pokračování z článků: Svérázné procházky I. díl a Svérázné procházky

Druhá v pořadí byla Matylda. I tentokráte jsme zvolili Židovské pece. Matylda ačkoliv je velmi rychlá, měla radost, že nemusí čelit náletům našich dvou dobrmanek. Měla bych ještě připsat, že původně nebyla Matylda důvěřivá k této procházce, protože samostatně chodí ve většině případů pouze k veterináři. Ale když zjistila, že místo k autu jdeme na procházku, hned byla rozjařenější. S Matyldou jsme se spíše neprocházeli, protože ona si neustále vyžadovala házení nového balónku, pro který běhala jako šílená. Jak je patrno z přiložených fotek, fakt si to užívala, neustále běhala a skákala do výšky a do spadaného listí. Ať se Vám dobře daří a brzy opět nashledanou.

Pokračování z článku: Svérázné procházky

První šla na procházku naše Růženka. Nejlepší místo na Žižkově pro víkendovou procházku s mnoha různými elementy (děti, psi, různorodý sportovci) najdete na Židovských pecích, kam jsme vzali i naši Růženku. Díky rovinatému terénu lze vrhat nejen balóny, ale frisbee a další vznášející se hračky pro pejsky. Strávila tam dobrou hodinku a kromě neúnavného aportování z naší strany a pohazování si balónku sama sobě (Růža je v tomhle totiž neskonale nezávislá), jsme stihli i procházku po celých Pecích a pozdravení s místními pejsky. Mimochodem věděli jste, že nikdo přesně neví, z čeho pojmenování Židovské pece pochází? Pověst říká, že když Marie Terezie vyháněla z Prahy Židy, uchýlili se právě na toto místo. Historici toto tvrzení však odmítají. Dokonce slavný novinář Egon Ervín Kisch zase hledal na Šibeničním vršku Golema, který je tam podle jiné pověsti zakopán. Dnes už na Pecích nikdo hlavy neseká a já tam nikoho ztracené poklady už hledat neviděla. Co ale vím jistě, že nejenom pro nás je to místo odpočinku a rekreačního sportování. Což také dokazuje nepřeberné množství návštěvníků a dokonce i Růženčiny fotografie.