Dobrmani

Začátkem srpna Bodie Proffi di Brittasgang podstoupil nepovinné kompletní vyšetření celé páteře, má wobbler syndrom negativní a spondylózu 0.

Gratulujeme k skvělému zdravotnímu výsledku.

Máme tady další zprávy z domova. Tentokráte se však nejedná o štěňátko, ale již o dospělého psa Wolfiho (Bonapart di Brittasgang). Wolfi se má moc dobře, velmi rád si hraje s létajícím diskem...to pak i balónek jde stranou :o)

Děkujeme celého jeho rodině za zprávičku a fotečky a přejeme jim hodně radosti a úspěchů.

Minulou neděli jsme vyrazila se třemi štěňátky, malou Brittuškou (Dolce Britta dB), Dantem (Druss dB) a Doylíkem (Doyle Proffi dB), viz. obojek, na návštěvu k tatínkovi našeho vrhu D, Jazzym (Charm Antis). Jazzy se choval ke štěňátkům doslova otcovsky, byl na ně opatrný, hlídal si je a olizoval je. Při této příležitosti jsme dali i štěňátkům „kousnout" na kůžičku, což se jim moc líbilo. Pochopitelně se i fotilo a natáčelo.

Kompletní fotky, které pořídila Míša, si můžete prohlédnout na tomto odkaze zde
Výcvik Doyla Proffi dB zde
Setkání s tátou Jazzym zde

Video je v přípravě.

Doyle Proffi di Brittasgang (štěňátko s obojkem), je volný a čeká na svoje páníčky. 

Po odchodu předposledního štěňátka, resp. malé Brittušky malý Doyle u nás osiřel. Myslím, že v prvé řadě nepochopil, proč zůstal sám bez svých sourozenců a tak je celé odpoledne všude hledal. A jelikož na obzoru není žádný vhodný páníček, který by mu mohl poskytnout láskyplný domov, rozhodli jsme se začít s jeho úplným začleňováním do reálného světa a to i za předpokladu, že nám jednou odejde.

Abychom ho trochu motivovali dostal od nás hnedle 3 nové hračky, které si odnesl do svého domečku a tam si s nimi hrál. Dostal také velkou kost z buvolí kůže, která mu dozajista vydrží značnou dobu a která také skončila v jeho domečku ;o) po hře mi nakonec usnul v náručí, což si myslím bylo pro něj nejlepší zakončení náročného dne.

Po odchodu předposledního štěňátka, resp. malé Brittušky malý Doyle u nás osiřel. Myslím, že v prvé řadě nepochopil, proč zůstal sám bez svých sourozenců a tak je celé odpoledne všude hledal. A jelikož na obzoru není žádný vhodný páníček, který by mu mohl poskytnout láskyplný domov, rozhodli jsme se začít s jeho úplným začleňováním do reálného světa a to i za předpokladu, že nám jednou odejde.

Abychom ho trochu motivovali dostal od nás hnedle 3 nové hračky, které si odnesl do svého domečku a tam si s nimi hrál. Dostal také velkou kost z buvolí kůže, která mu dozajista vydrží značnou dobu a která také skončila v jeho domečku ;o) po hře mi nakonec usnul v náručí, což si myslím bylo pro něj nejlepší zakončení náročného dne.

Vkládáme fotografie z prvního dne v novém domově Daie (Dark Diamond di Brittasgang). Přikládáme i mejlík, který vystihuje vše a není nutné žádného dalšího komentáře.

Ahoj Jani,

pokusím se popsat vše, co Dai dnes prožil .

Po cestě si chvilku poplakal, ale zbytek cesty pak spinkal. Když jsme dorazili dom, dala jsem ho do pelíšku a nechali jsme ho, aby si sám vylezl a vše prozkoumal. Kočičáci byli samozřejmé v pohotovosti, Dai se k nim rozeběhl, ale první zasyčení ho zastavilo, takže chvilku před nimi couval, ale po chvilce změnil taktiku a začal štěkat, takže je zahnal na ústup ). tak se chvilku seznamoval, zkusili jsme piškoty s tvarohem, ale vzal si jen trošku a usnul.

Odpoledne jsme vyrazili s klukama na trénink (na atletický stadion) - Daiovi se tam moc líbilo, proběhnul se, aportoval šišku )) a zkusili jsme vodítko, musím říct, že byl úžasný. Pak následovala bašta a spánek. Po večeři jsme šli nakrmit kačeny, tak to byl velký zážitek - neboť to bylo asi něco nového, ale přitom strašně zajímavého . Tak a před chvilkou si dal masíčko s mrkvičkou a pár těstovin a teď zase spinká. Kočičáci ho ve spánku stále okukují, ale jinak si ho zatím drží od těla, ale maximálně na něj zasyčí, drápky nechávají schované .

Moc Vám Jani za tak báječného pejska děkujeme,  je to velký šikula.

Zítra dám vědět, jak jsme zvládli noc.

Dobrou M. a Dai

Míšo i my vám moc děkujeme nejen za zprávičky, ale i za to, že se má Dai od prvního okamžiku u vás báječně. Přejeme Ti Míšo s Daiem hodně úspěchů a štěstí při veškerých aktivitách, které spolu podniknete. A vám všem přejeme hodně spokojeně strávených chvil.

Přinášíme nové fotografie a aktuální zprávičky z nového domova Helgy (Desert Rose di Brittasgang), které nám průběžně zasílají její majitelé Zuzka a Vojta. A jak se Helga má? Zde je krátký úryvek z emailu její nové majitelky Zuzky:

Helga je zlato! Úplně ji zbožňuju, ale někdy mě solidně vytáčí :D Třeba se naučila vlézt do křesla a tak okamžitě začít ječet, že chce dolů a ať ji někdo sundá. Je hrozně vzteklá, když jí něco nejde. Učí se fakt pěkně rychle. Se Samem mých rodičů se hezky skamarádili. Být sama nemá problém, je strašně šikovná. Asi 30 vteřin naříká, ale pak jde spát a je hodňoučká. Noci už jsou úplně bez nářků. Poslouchá moc pěkně. Nejraději ze všeho se tahá o uzlíček, nebo kouše kostičku. Ráda se třeba se Samem přetahuje o láhev nebo ponožku. Hrozně rychle se od něj naučila všemožné psí moresy a hlavně si ho umí hezky srovnat do latě. Ale ke svému jídlu ji nepustí. Prostě taková idylka. Jsme moc šťastní. :-)

Zuzko a Vojto, děkujeme za pravidelné raporty a fotečky. Přejeme vám také s Helgou hodně úspěchů a mnoho milých společných chvil.